25. 11. 1895
|
Ludvík Svoboda se narodil v Hroznatíně na Českomoravské vysočině.
|
11. 06. 1915 |
byl odeslán na východní frontu poté, když byl povolán do rakousko – uherské armády jako absolvent základních škol a Zemské zemědělské školy ve Velkém Meziříčí.
|
09. 09. 1915 |
přešel do ruského zajetí.
|
Září 1916 |
vstoupil do československých legií. Zúčastnil se slavných bitev legií u Zborova a Bachmače proti rakouské a německé armádě a bojů o trans sibířskou magistrálu proti Rudé armádě. Postupně velel družstvu, četě, rotě a praporu.
|
Září 1920 |
vrátil se do Československa v hodnosti kapitána, demobilizoval a ujal se svého rodného hospodářství.
|
23.10.1921-10. 01. 1923 |
vrátil se do nově se budující armády, nastoupil do 3. pěšího pluku Jana Žižky z Trocnova v Kroměříži. Prošel řadou funkcí. V hodnosti kapitána velel kulometné rotě 3. pěšího pluku. Povýšen na štábního kapitána.
|
01. 05 .1923-14. 04. 1931 |
Na Podkarpatské Rusi sloužil u 36. pěšího pluku, kde byl velitel kulometné roty, později zástupcem velitele praporu v hodnosti štábního kapitána. |
15. 09 .1931-14. 07. 1934 |
povýšen na majora, vyučoval maďarštinu ve Vojenské akademii v Hranicích.
|
15. 07. 1934 |
opět nastoupil do svého mateřského pluku v Kroměříži v hodnosti podplukovníka.
|
Květen – září 1938 |
byl velitelem náhradního praporu. Po splnění mobilizačního úkolu, na vlastní žádost odešel jako velitel polního praporu na hranice bránit republiku.
|
15. 03. 1939 |
okupace Česko-Slovenska. Po okupaci Československa hitlerovským Německem se L.S. podílel na vytváření ilegální vojenské organizace Obrany národa na východní Moravě.
|
05. 06. 1939 |
odešel do Polska přes hranice v okolí Ostravy. V Krakově převzal velení tvořící se zahraniční vojenské dobrovolecké jednotky.
|
18. 09. 1939 ; |
po pádu Polska převedl vojenskou jednotku do Sovětského svazu, kde požádal o azyl.
|
Únor 1942 |
začal organizovat a cvičit v Buzuluku 1. československý samostatný polní prapor v SSSR.
|
30. 01. 1943 |
prapor odejel na frontu pod velením plk. L. Svobody.
|
08. 03. 1943 |
začal se boj u Sokolova a dalších střetnutí s německými vojsky na tomto úseku fronty.
|
Duben – září 1943 |
budovala se 1. československá samostatná brigáda, která byla nasazena do bojů za osvobození Kijeva a Pravobřežní Ukrajiny. Po ukončení těchto bojů byla brigáda přeorganizována v 1. československý armádní sbor.
|
| 03.12.1943 |
povýšen na brigádního generála |
06. 10. 1944 |
sbor se zúčastnil bojů v Karpatsko – dukelské operaci a 6. října si probojoval cestu přes státní československé hranice.
|
04. 04. 1945 |
byl jmenován ministrem národní obrany v Košické vládě. |
| 10.05.1945 |
povýšen na divizního generála. |
| 01.08.1945 |
povýšen na armádního generála. |
11. 10. 1948 |
vstoupil do KSČ. |
25. 04. 1950 |
byl odvolán z funkce ministra národní obrany a jmenován předsedou Státního výboru pro sport a tělovýchovu a náměstkem předsedy vlády. |
08. 09. 1951 |
byl odvolán i z této funkce. |
Listopad – prosinec 1952 |
zadržen a vyšetřován STB. |
01.01.1953 |
úředně penzionován. V době nezařazení se věnoval své rodné obci. |
1954 – 1958 |
byl náčelníkem Vojenské akademie velitelského směru v Praze. |
| 30.04.1959 |
byl penzionován. |
1948 – 1968 |
byl nepřetržitě poslancem Národního shromáždění za některý z okresů Českomoravské vysočiny. |
30. 03. 1968 |
Národní shromáždění ho zvolilo za prezidenta republiky. |
23. 08. 1968 |
vedl delegaci na moskevské jednání, odkud se delegace, rozšířena o zadržené politiky, vrátila v ranních hodinách 26. srpna. |
V roce 1975 |
L. Svoboda onemocněl a přestal vykonávat funkci prezidenta. |
20. 09. 1979 |
Ludvík Svoboda zemřel. |
