Mládí
Sem vložte podnadpis

Hroznatín na Vysočině

(1895 - 1915)

Ludvík Svoboda se narodil 25. listopadu 1895 v malé vesničce Hroznatíně na Českomoravské vysočině v selské rodině, která zde několik pokolení hospodařila. Hospodářství patřilo sice k velkým, ale bylo v kraji, jehož půda oplývala kamením a kde museli zemědělci tvrdě pracovat, aby vydala nějakou úrodu.

Jan Svoboda (1862-1896) se oženil s Františkou Chalupovou (1868-1957) z Hroznatína. Ludvík Svoboda byl nejmladším z trojice vlastních sourozenců (Marie Svobodová provdaná Hladká a Josef Svoboda), k nimž přibyli po smrti otce Jana ještě další tři (František Nejedlý, Františka Nejedlá, Anastázie Nejedlá) z druhého matčina manželství (1898) s Františkem Nejedlým (1862-1913).

Do školy chodil do blízkého Rudíkova. K půdě od dětství přilnul, zemědělství rozuměl a měl život na venkově rád. Ve Velkém Meziříčí nabyl agronomického vzdělání na tamní Zemské hospodářské škole (1909-1912), škola měla svou tradici a Ludvík Svoboda na ni vzpomíná:

Na škole učilo mnoho vynikajících pokrokových učitelů. Můj zděděný, živelný příklon k půdě a k zemědělské práci tu dostal racionální základ, z něho vyrostl nikdy neochabující zájem o venkov a jeho starosti, který mě neopustil, třebas mé životní kroky shodou okolností směřovaly jinými cestami.
(L. Svoboda: Cestami života I. Orego 1996, s. 214).

Rodiče jej poslali do Rakous na zkušenou. Jako praktikant pracoval ve vinařství Franze Seidla v Rakouském Altenmarkt im Thale. Odtud se ale musel předčasně vrátit, protože onemocněl a záhy zemřel jeho nevlastní otec a Ludvíka byla třeba na rodném statku.

Hrál chtonické divadlo a byl předsedou mládeže okresního osvětového spolku. (L. Svoboda: Cestami života I. Orego 1996, s. 213).

Po dokončení školy se chtěl zemědělství věnovat a vstoupit do zaměstnání jako agronom. Jeho starší bratr Josef se měl stát hospodářem na rodném statku. Vypuknutí první světové války tyto záměry zhatilo.