První světová válka
Sem vložte podnadpis

Od brigády k armádě

Po krátkém odpočinku se brigáda 1. srpna přesunula do Podvoločisky a následně 160 km pěšky do okolí města Polonnoje k odpočinku, reorganizaci a doplnění stavů. Dne 6. září 1917 byl zřízen 4. čs. střelecký pluk a byla vytvořena I. Čs. střelecká divize s přízviskem "Husitská": 1. čs. střelecký pluk "Mistra Jana Husa", 2. čs. střelecký pluk "Jiřího z Poděbrad", 3. čs. střelecký pluk "Jana Žižky z Trocnova" a 4. čs. střelecký pluk "Prokopa Velikého".

"Střelecký pluk se skládal ze tří praporů, každý o čtyřech rotách. Dále k pluku patřila "nestrojová" rota (písaři, zásobovači apod.), většinou dva kulometné oddíly (nazvané podle používané výzbroje "Maxim" nebo "Colt"), ženijní oddíl, oddíl pěší rozvědky, oddíl jízdní rozvědky, oddíl zákopových děl, policejní oddíl, hudba atd. V rotě byly čtyři čety, z nichž každá čtvrtá byla tzv. granátnická. Sboru podléhaly také dva záložní pluky a další podpůrné jednotky. Pod velitelstvím každé divize dále podléhala jedna dělostřelecká brigáda o 6 bateriích, jeden hmoždířový dělostřelecký divizion (oddíl) o 3 bateriích a jedna samostatná ženijní rota." (Legionářská směr. Bachmačský speciál 2018. s. 9)

Dne 24. října 1917 byl L. Svoboda vyznamenán křížem sv. Jiří, IV. stupeň.

I. čs. divize (jejíž součástí byl 3. čs. střelecký pluk) byla rozmístěna západně od Kyjeva v Polonném, Miropolu, Žitomíru, Berdičevě a v dalších místech.

T. G. Masaryk (tehdy jako předseda Československé národní rady) v druhé polovině roku 1917 pobýval v Rusku a postupně objížděl jednotky. Na své první setkání s TGM L. Svoboda vzpomíná v roce 1947: 

Bylo to na podzim r. 1917, po památné bitvě u Zborova. Prof. T. G. Masaryk přijel na nádraží nevelkého městečka Polonnoje na Ukrajině, aby navštívil I. Čs. střeleckou husitskou divizi po zborovské bitvě. Byl jsem zařazen v čestné rotě, která očekávala příjezd T. G. Masaryka na nádraží. Obloha byla zatažena těžkými olověnými mraky, silně pršelo.

Konečně! Vlak přijíždí do nádraží. Hudba pěšího pluku 3 Jana Žižky z Trocnova hraje hymnu Kde domov můj a Nad Tatrou se blýská. Prof. Masaryk vystupuje z vagonu ve svém známém velkém černém širáku. Přichází k čestné rotě, přijímá hlášení a přehlíží nastoupené legionáře. Díváme se mu do tváře a do očí. Jeho tvář je vážná, klidná a jasná. Prochází volným krokem podél nastoupené čestné roty a přímo a otcovsky pohlíží každému do očí. Potom zdraví jednotku pevným a jasným hlasem: "Nazdar, bratři!"

Po přehlídce čestné roty se pozdravil s přítomnými vojenskými představiteli a odebral se ke kočáru, který ho měl odvést z nádraží. Pršelo. Masaryk přistupuje ke krytému kočáru a nařizuje, aby tu střechu dali dolů. Kterýsi bratr legionář namítal, že prší. Nato Masaryk: "A co ti druzí nezmoknou?" A ukázal rukou na čestnou rotu, která se chystala k odchodu z nádraží. A odjel v otevřeném kočáru v dešti na velitelství divize. Teprve když za jízdy déšť ještě více zesílil, přemluvili Masaryka, aby byla střecha kočáru opět zvednuta.

Druhého dne nastoupila I. Čs. střelecká husitská divize k slavnostní přehlídce v městě Bereznoje. Po přehlídce prof. Masaryk promluvil k příslušníkům o celkové vojenské i mezinárodně-politické situaci. Podrobně se rozhovořil o národních a politických poměrech v bývalém Rakousko-Uhersku a ukázal názorně, jak celý vývoj poměrů v Evropě a ve světě nevyhnutelně spěl k válce světové. Vysvětlil situaci a úkoly našeho osvobozovacího hnutí po stránce vojenské i politické a zdůraznil veliké zásluhy čs. zahraniční armády. Ukázal, jak se začínalo tvořit čs. revoluční hnutí po stránce vojenské i politické a zdůraznil veliké zásluhy čs. zahraniční armády. Ukázal, jak se začínalo tvořit čs. revoluční hnutí za hranicemi. Řekl doslovně:

"Ne já - ale vy jste první dělali revoluci. Vy jste to byli, kteří jste začali přebíhat k Srbům a Rusům, kteří jste psali na vagony Jedeme z Prahy do Petrohradu, Ať žije Srbsko!, Ať žije Rusko! A podobně. Vy sami z vlastního popudu a vlastní vůle jste začali dělat revoluci. Když jsem viděl, co děláte vy a co dělá náš lid doma, nemohl jsem jako poslanec dělat méně. Proto jsem šel s vámi, pracoval s vámi a organizoval a politicky těžil z toho, co jste dělali vy."

Zprvu jsme stáli v semknutých útvarech. Když Masaryk začal mluvit, obrátil se na velitele a žádal, aby nás pustil blíže. Namačkali jsme se kolem něho, abychom slyšeli jeho hlas, abychom mu viděli do tváře a do očí.

Vzpomínám, jak hluboký dojem na nás učinila Masarykova slova. Pohlédl jsem kolem - a jediné oko nebylo suché. Cítil jsem, jak k nám Masaryk promluvil z duše, jak je náš a jak ho máme rádi. 
(Hofmann Josef, Odstrčil Oskar: T.G.M. jak jsme ho viděli. Ing. Mikuta Praha 1947. První setkání s profesorem T. G. Masarykem: Arm. Gen. Ludvík Svoboda. s. 88)