Osvobozování vlastního území

Poddukelský kraj byl válkou zničen, téměř metr po metru podminován, fašisté všechno vykradli, mnozí lidé neměli příbytky, neměli co jíst, byli vyhládlí, zubožení. Ludvík Svoboda požádal Sověty o pomoc. Za pouhé dva dny dostali lidé pod Duklou 500 tun mouky. Polní pekárny sboru měly z čeho nasytit ty, kteří to nejvíce potřebovali (Na velitelském stanovišti).

Po skončení bojů v Karpatech, se 1. československý armádní sbor zúčastnil spolu s Rudou armádou osvobozovacích bojů na území Slovenska. Ludvík Svoboda vedl ještě své vojáky při osvobozování Liptovského Mikuláše. V dalších bojích velení sboru převzal gen. Karel Klapálek, bývalý velitel východního praporu na Středním východě a náčelníkem sboru se stal gen. Bohuslav Boček, oba legionáři z první světové války. 4. dubna 1945 gen. Svoboda byl jmenován ministrem národní obrany Košické vlády, první vlády na osvobozeném území republiky.

Armádní sbor se účastnil osvobozování Slovenska, pohoří Velké a Malé Fatry, přešel Beskydy a boje na Moravě u Kroměříže byly pro 3. brigádu posledními v této strašné válce. Tanková brigáda se vyznamenala při osvobození Moravské Ostravy a Moravské brány. Těchto bojů se také zúčastnili českoslovenští letci ze smíšené letecké divize. Československý armádní sbor vzrostl na Slovensku o nové síly, o partyzány ze SNP a o zmobilizované vojáky. Československá armáda na území Slovenska a Moravy byla ke konci války již stotisícová. (Vyznamenání tankistů za osvobození Ostravy).