Budování Československa
Sem vložte podnadpis

Zpět na rodném gruntu

L. Svoboda demobilizoval v hodnosti kapitána a 3. 11. 1920 odešel na vlastní žádost do zálohy. Vrátil se domů, do rodného Hroznatína. Dědicem hospodářství měl být po smrti otčíma, Františka Nejedlého, starší bratr Josef. Ale ten se nedožil konce války. Josef Svoboda zahynul v Srbsku, kde ho umučili pochopové rakouské soldatesky za neuposlechnutí rozkazu, a byl pochován ve společném hrobě v srbském Čačaku. Doma v Hroznatíně po budoucím hospodáři zůstala fotografie, kříž v poli, který mu na památku nechala postavit maminka, a jeho dopis na rozloučenou před odjezdem na frontu. Měl předtuchu, že se již nevrátí.


Dědické právo přešlo na L. Svobodu, ale protože jeho mladší nevlastní bratr František Nejedlý se za jeho nepřítomnosti ujal hospodářství, rozhodl se, že si oživí a doplní někdejší zkušenosti a znalosti z odborné zemědělské školy a že si najde místo agronoma na některém ze státních statků.

V Hroznatíně však zůstal jen na krátkou dobu. Již v říjnu 1921 byl opět mobilizován v souvislosti s pokusem excísaře Karla Habsburského o znovuzískání trůnu v Maďarsku. Byla to příležitost, která ho opět svedla s jeho válečnými druhy z legií. Přesvědčili ho, aby vstoupil do nově se tvořící československé armády.

Hospodářství přenechal svému mladšímu nevlastnímu bratru Františku Nejedlému a přihlásil se ke službě v armádě.